Wanna be Affs? → Click

Vzpomínky na můj odjezd z Irska aneb 1. kapitola uzavřena?

25. října 2015 v 14:22 | Monny |  My irish dream
Jak už jistě víte a pokud ne, můžete se to dočíst tady
od srpna roku 2014 jsem byla au pair dvou úžasných holčiček v Irsku. V květnu roku 2015
nastal čas se vrátit zpět do Čr. Domů jsem přijela bez jakýkoliv plánů a ani nevěděla, co bude dál. Hlavně jsem se těšila na mou rodinu, to bylo pro mě v tu chvíli důležité.
Ikdyž se mi to špatně přiznává, protože jsem do té doby nepocítila, jak mi rodina chybí. Chyběla mi víc a víc až poslední týdny. Vždy jsem byla spíše ráda, že jsem pryč. Hlavně mi teda chyběl 6 letý bráška a 15 letá sestra. Smějící se Byla jsem opravdušťastná.
Vyzvedávala jsem bráchu i sestru ze školky, školy. Chodili jsme na procházky, ale přece jen mi něco scházelo...
 

Narozeniny host mum

13. listopadu 2014 v 20:42 | Monny |  My irish dream
Zdravím Vás všechny! Minulý týden měla moje host mum narozeniny a já jsem ji vytvořila video s fotkama a videama holek. Čekala jsem větší nadšení z její strany, ale každý to dává najevo po svém.


Jinak v pondělí to bude přesně 100 dní, co tady jsem, tak čekejte nějaký spešl příspěvek. Usmívající se

Horse fair & festival

28. října 2014 v 21:49 | Monny |  My irish dream
Od 4.-11. října se tu konal Horse fair & festival. Je to jeden z nejstarších a největších koňských veletrhů z Evropě, jehož historie sahá do 18. století. Tato každoroční akce přiláká až 80.000 návštěvníků z celého světa. Tak jsem si řekla, že vám to trochu zdokumentuji a vytvořím z toho video, ať máte představu jak to vypadá. Jinak jsou tam i kolotoče, trhy, živá irská hudba, různé soutěže, např. soutěž o největší vypěstovanou dýni, domácí vejce a tak. Moje host rodinka byla na 3. místě v soutěži s vejci. =) Jo a byly tady prasečí závody neboli pig racing, což jsem si nemohla nechat ujít.


PS: pořád jsem se nemohla dokopat nahrát video na youtube :D
 


Moje první 2 měsíce v Irsku (video)

8. října 2014 v 18:58 | Monny |  My irish dream
Jelikož jsem v Irsku skoro 2 měsíce, tak nebudu psát, co jsem který den zažila, ale rovnou jsem vytvořila takové video pro začátek, ať máte představu o tom, jak jsem zhruba prožila první 2 měsíce.
Pár dní vám popíšu, abyste byli v obraze. =)
38. den- Den s mým francouzským kamarádem:
Ano leží v trávě a v ruce drží foťák. Chtěl zachytit detail nějaké červené kytky a mě to přišlo vtipné jak tam leží, tak jsem ho blýskla. :D
49. den- Výlet do Tullamore:
že vám ten název je povědomý? Ale jistě, vždyť je to irská whiskey! Ptala jsem se své host rodinky, jestli je to oblíbená whiskey, ale tady moc známá zas tak není. Jo a je tady jedna z těch levnějších =)
50. den- Když jsem se ztratila ve tmě:
Že vůbec nevíte, co si pod tím máte představit? Nevadí, hned vám to vysvětlím. Jednou, když jsem se vracela z projížďky na kole domů, tak k nám vedou 2 cesty. Jedna je kratší (kolem vlakového nádraží) a druhá delší, ale ještě jsem tama nikdy nejela a říkala jsem si, že bych to teď mohla zkusit, protože ještě nebyla taková tma a domů se mi tak brzy nechtělo. Tak si jedu, jedu, jedu....... a říkám si: ,,Tahle cesta je teda nějaká dlouhá´´ najednou přijedu na křižovatku a mezitím se setmělo. Jak se tak dívám na směrovníky, zarazím se: ,,To je nějaká blbost! Moje město, že je odsud 11km???´What?!´´ Tak se tedy hezky otočím a jedu zpátky. Zpáteční cesta se mi zdá ještě delší. Potom když už se blížím k místu, kde už to znám si všimnu jedné nenápadné odbočky a hned je mi jasné, že tudy vede cesta domů. Po pár set metrech už to poznávám, protože tudy občas chodíme na procházky s holkama. Když konečně přijedu domů jsem šťastná. Ve dveřích potkám host dad a hned mu vyprávím, že jsem dojela až do Ahascraghu. On se začne smát a ráno se mě pak zeptá, jestli mě nebolí nohy. Já jsem naštěstí zvyklá, takže ne. :D Toť vše o mé cestě do neznáma. =) (aspoň mám další tip na cyklo výlet)

Do videa jsem dala písničku od Katty Perry- roar a myslím, že se skvěle hodí k mému životu. Tady je i překlad.

Dřív jsem držela jazyk za zuby a zadržovala dech
Bála jsem se ozvat a udělat nepořádek.
Tak jsem tiše seděla,
Poslušně souhlasila
Asi jsem zapomněla, že jsem měla na výběr
Nechala jsem se tlačit tebou k pokraji zhroucení.
Za ničím jsem si nestála
A tak jsem všemu naletěla

My irish dream aneb než a jak to všechno začalo

6. října 2014 v 19:25 | Monny |  My irish dream
Dělat au-pair bylo mým snem, taky protože ráda cestuju a poznávám nové prostředí, lidí, kulturu atak. O prázdninách jsme se s kámoškou bavily co budeme dělat do budoucna a ona řekla, že by chtěla přerušit výšku a vyjet do Francie jako au pair. Sice jsem byla přijatá na výšku, ale kámoška mě přesvědčila hned co řekla slovo ,,au-pair´´. Tak jsem se tedy zaregistrovala na aupairworld.com a hledala vhodné kandidáty.
Já vlastně jen čekala až udělám maturitu, ta byla takovou mojí vstupenkou do světa. Jasně, vetšina z vás jezdí hlavně do Anglie, ale mě bylo v celku jedno kam, hlavně už konečně vypadnout z domu, z česka jinak se fakt zblázním. Třeba roky na střední byly ke konci pro mě doslova peklem. Ještě teď se probudím zpocená, že se mi zdálo, že musím do školy a že po mě učitekla řve, že ještě nemám maturitu! Fuj, ještě že je to jen sen!

Neaktivita

10. ledna 2014 v 19:31 | Monny30 |  Others
Zdravím všechny, ale bohužel na blog nemám poslední dobou náladu a nejen na něj... :/ Chápu, že některým affs to vadí kvůli mé neaktivitě, ale blog asi pozastavím na dobu neurčitou a nechám ho tak. Když budu mít náladu, tak něco přidám, můžete si mě smazat pokud chcete. Zatím pa

Vánoční povídka - Nikdo by neměl být sám na Vánoce

20. prosince 2013 v 11:59 | Monny30 |  Zajímavosti

Vůně skořice a badyánu mě příjemně omámila. Už se zase blížily ty krásné svátky v roce - Vánoce. Ovšem ne všichni je mají tak rádi. Každý rok je toužím prožít s milující rodinou, kterou jsem nepoznal. Moji rodiče zahynuli při autonehodě, když jsem byl ještě malinký, takže si na ně moc nepamatuji. Mám tady pár přátel, ale mou rodinu mi nenahradí. Ale mám nějakou naději, že letos se to může změnit. Každoročně zde přichází rodiny a berou si na Vánoce někoho z nás. ,,Myslíš, že si vyberou mě nebo tebe, Eriku?´´ zamyšlneně jsem se na něj podíval a v hlavě jsem měl zmatek. Cítil jsem zvláštní pocit, který mě uklidňoval. Plamínek naděje ve mě stále plápolal. ,,Byl bych velice rád, kdyby se to jednomu z nás letos splnilo.´´ Když jsme šli na procházku po parku vždy mě baví sledovat okolí, šťastné lidi, zvířátka, padající sníh a rozléhající se koledy. Najednou můj pohled sklouzl na pejska, který se zachytil do trní. Na nic jsem nečekal a přispěchal mu na pomoc. Díval se na mě smutným pohledem a já mu s radostí pomohl z pichlavých větví. Za sebou jsem uslyšel nějaké hlasy, které se k nám blížily. Když jsem se otočil viděl jsem rodinku, které zřejmě pejsek patřil. ,,Bene, jsi v pořádku?´´ usmál jsem se a řekl: ,, byl zachycený v trní, tak jsem mu pomohl. Naštěstí se mi nic nestalo´´ Paní se vděčně pousmála a objala mě za poskytnutou pomoc. ,,Jak se jmenuješ chlapečku? Jsme ti moc vděční za pomoc našemu Benovi! A kde máš vlastně rodiče? Přece nejsi sám ve městě?´´ Smutně jsem na paní pohlédl a řekl: ,,Bohužel nemám rodiče, jsem z dětského domova a právě jsme na procházce.´´ Paní zesmutněla, ještě jednou poděkovala a rozloučila se. Za chvíli jsem byl zase s ostatními dětmi a pokračovali jsme v naší procházce. Představoval jsem si jaké by to bylo, kdyby ta paní byla moji novou maminkou. Tahle myšlenka mi vykouzlila úsměv na tváři. Když jsme přišli do domova, měli jsme něco vánočního vyrobit. Já jsem se rozhodl pro přáníčko a nakreslil jsem vysněnou rodinu. ,,Právě přišla první rodina, připravte se do uvítací místnosti, prosím´´ pronesla vychovatelka a šla je uvítat. Když vešli byl jsem mile překvapen. Byla to ta rodinka s pejskem, kterého jsem zachránil! Všechny děti si prohlíželi a potom mě spatřili a vyhrkli: ,,Vezmeme si tohoto kluka!´´ Měl jsem takovou radost, že jsem té paní skočil do náruče a začal plakat radostí. Konečně prožiju Vánoce s milující rodinou! Jsem velice rád, že se mé přání stalo skutečností.

Xmas cinemagraphs

17. prosince 2013 v 10:15 | Monny30 |  Amazing picts
Vůně horkého punče s knížkou v ruce, zabalená do deky s výhledem na podvečerní padající sníh. Tahle myšlenka mi právě probleskla hlavou. Moc bych si přála, aby se brzy stala skutečností, ale podle předpovědi se toho v nejbližších dnech nedočkám. =/ Teda až na ten sníh je to reálné. Smějící se
Pojďme k nadpisu: říkáte si, co to vlastně cinemagraphs je? Jsou to obrázky, na kterých se část z nich pohybuje. A jelikož je prosinec, období nejkrásnějších svátků v roce, tak jsem jich pár pro vás vybrala.

Otázka pro vás: Už máte nakoupené dárky? A co pro koho máte? Vyrábíte i DIY dárečky? Už se těším na vaše odpovědi. Vaše Monny30 =)


Jsem z5 s novou energií!

15. prosince 2013 v 10:24 | Monny30 |  My diary
Zdravím Vás lidičky! Jsem z5. SIce po hoooodně dlouhé době, ale věřím, že opět bude navštěvovat můj blog a rádi se vracet. Usmívající se Za ty 4 měsíce se stalo a změnilo plno věcí. Ve zkratce:
1. Už nejsem student, jak víte maturovala jsem v září, ale neudělala jsem bohužel sloh, takže na jaře dělám opravky
2. Mám super brigádu - hlídám děti
3. Už je mi 20 Smějící se
4. Uvažuju, že bych šla na výšku
5. A plno menších věcí: návštěva Prahy, koncert Charlie Straight, seznámení s několika kluky, různé party, akce s kámošema...
A co vy, jak se máte? Jo a změnila jsem si přezdívku na: Monny30, tak si mě přejmenujte =)

PS: pokud chcete/nechcete být dále AFFs, tak napište do komentů, jinak nové AFFíky beru, zapište se !ZDE!

Vtipná záložka

15. prosince 2013 v 10:09 | Monny30 |  DIY
Návrh na vtipní záložky do knížky. Vyzkoušejte =)


Kam dál